|
|
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
|
|
|
Vliv žížal na rostlinná společenstva
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Práce přináší literární přehled, který se především zabývá rozlišením krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal na půdu. V práci je popsán celý proces sukcese, zvláště je popsána sukcese na výsypkách, jelikož se výzkumná část provádí na půdě z výsypek. Následně jsou rozebrány vlivy rostlin na půdu a také jaký vliv má půda na rostliny. Stejně tak jaké vlivy má biota na půdu a půda na biotu. Zvláště je popsán vliv žížal na plochu a rozlišení krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal. Výzkumná část se zabývá rozlišením krátkodobých a dlouhodobých efektů žížal na půdu a růst rostlin. Především analýzou růstu ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin v půdě dlouhodobě a krátkodobě ovlivněné žížalami v květníkovém pokusu a analýzou půdy, na které probíhal květníkový experiment. Zkoumala se nadzemní a podzemní biomasa ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin, dále se zkoumalo pH půdy, její vodivost, mikrobiální respirace, PLFA, ergosterol, stanovení NO3-, P, uhlíku, dusíku, síry a stanovení poměru C:N. Díky těmto analýzám jsme mohli lépe rozlišit námi zkoumanou problematiku. Výsledky mé práce ukázaly významný vliv jak okamžité přítomnosti žížal, tak dlouhodobé přítomnosti na růst rostlin a mikrobiální aktivitu. Ukázalo se, že tyto jejich interakce mají komplikovaný vzorec během kolonizace půd žížalami, který...
|
|
| |
|
|
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
|
|
|
Rozdělení primární organické půdní hmoty v kambizemích a pseudoglejích oblasti Třeboňska
VRZÁKOVÁ, Miroslava
Bylo provedeno zhodnocení současného způsobu výpočtu obsahu humusu v půdách násobením faktoru 1,724 a shledáno, že způsob tohoto přepočtu je naprosto nevyhovující. Na vzorcích půd ze západní části lokality Třeboňska byla prokázána vhodnost nové metody dle patentu ČS 304265. Hlavní půdní typy třeboňska kambizemě a pseudogleje mají úzký obsah humusu a vysoký obsah primarní půdní organicka hmota PPOH. Přičinou je půdní kyselost omezující činnost půdního mikroedafonu.
|
|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Stanovení potenciálních změn kvalitativních a kvantitativních parametrů půd s ohledem na způsob a intenzitu jejich využívání a zranitelnosti vůči antropogenní zátěži na základě historických podkladů a aktuálních výsledků sledování
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra pedologie a geologie, Praha ; Penížek, Vít ; Janků, Jaroslava ; Němeček, Jan ; Kozák, Josef
Výsledky řešení za rok 2005, kdy byly řešeny dva úkoly a) monitoring půdních charakteristik, u nichž lze předpokládat určitou dynamiku v rozsahu sledovaného období a b) dokončení digitální mapy půd zájmového území JETE. Půdní mapy tvoří přílohy ke zprávě.
|
|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Stanovení potenciálních změn kvalitativních a kvantitativních parametrů půd s ohledem na způsob a intenzitu jejich využívání a zranitelnosti vůči antropogenní zátěži na základě historických podkladů a aktuálních výsledků sledování
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra pedologie a geologie, Praha ; Jehlička, Jan ; Němeček, Karel ; Němeček, Jan ; Kozák, Josef
Podrobný popis geomorfologických a geologických poměrů sledované lokality. Byla navržena umístění kopaných půdních sond tak, aby zahrnula nejdůležitější půdní jednotky oblasti a současně napomohla upřesnění půdních map, zejména u přechodu zemědělská půda - půda lesní. Výsledky sledování - geomorfologické poměry, geologické poměry, výsledky fyzikálních a chemických analýz. Byla vytvořena pracovní verze nové digitální mapy půd zájmového území.
|
host ::
RSS.